|
|
Obranné reakce včel vůči přírodním toxinům
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této magisterské práce bylo monitorování obranných reakcí včel po aplikaci včelího jedu. To zahrnovalo expresi vitellogeninu v tukovém tělese u trubce a dělnice a hladiny vitellogeninu v jednotlivých orgánech (hemolymfa, Malpighické trubice, střevo, tukové těleso), hladiny biogenních aminů, konkrétně dopaminu v jednotlivých včelích orgánech dělnice a trubce, hladiny adipokinetického hormonu v centrální nervové soustavě (CNS). Tyto biochemické studie byly doplněny analýzami mikrostrukturálních změn ve svalových buňkách pomocí elektronové mikroskopu. Výsledky ukázaly, že hladina AKH nebyla výrazně změněna, exprese vitellogeninu byla snížena v tukovém tělese trubců i dělnic. Tato inhibice byla zaznamenána i u samotné hladiny vitellogeninu v tukovém tělese a hemolymfě. Aktivita katalázy byla stimulována ve střevě včelí dělnice, opačný trend byl pozorován u trubců. Hladina dopaminu byla u všech orgánů (mozek, tukové těleso, Malpighické trubice) mírně zvýšena, ale pouze v tukovém tělese trubců bylo toto zvýšení statisticky průkazné. V neposlední řadě byl sledován efekt včelího jedu na strukturu thorakálních svalů. U dělnic došlo k destrukci svalových vláken a mitochondrií a současná aplikace AKH s jedem dokázala těmto změnám zabránit; situace u trubců zůstává nejasná.
|
|
|
Včelí pastva a výživný potenciál medonosné rostliny
Půst, Petr
Diplomová práce je zaměřena na výživný potenciál hmyzosnubných rostlin v krajině pro včelu medonosnou. Cílem bylo ověřit novou metodu hodnocení intenzity nektarodárnosti rostlin pomocí denních změn hmotnosti jednotlivých včelstev umístěných v izolačních klecích na porostu svazenky vratičolisté (Phacelia tanacetifolia Benth.). Bylo potvrzeno, že intenzitu nektarodárnosti hmyzosnubných rostlin lze hodnotit dynamikou změn hmotnosti včelstev umístěných v izolačních klecích s kvetoucím porostem se stejnou fenologickou fází. Statisticky se neprokázalo, že svazenka vratičolistá vylučuje vyšší množství nektaru prvních 7 dnů během svého plného kvetení. Odhad mednatosti porostu svazenky vratičolisté dosáhl 210,5 kg/ha. Pomocí zjištěných poznatků lze v budoucnu zkoumat vlivy působící na vylučování nektaru z rostlin, a tím zvýšit výživnost včelí pastvy v praxi. Výživnější včelí pastva v krajině je základní determinant pro vytvoření zdravého, životaschopného a produktivního včelstva.
|
|
|
Změny ve vývoji hltanových žláz a obsahu celkového proteinu v hemolymfě dělnic včely medonosné
Babica, Ondřej
Práce je zaměřená na vývojová specifika jednotlivých včel líhnutých v průběhu sezóny a na sledování rozdílů mezi slabým, středně silným a silným včelstvem. Hladina celkového proteinu v hemolymfě se jeví jako významný ukazatel kondice včel a signalizuje výskyt zimní generace včel. Obsah celkového proteinu v hemolymfě u včel líhnutých v srpnu byl několikanásobně vyšší než obsah proteinu u včel líhnutých od května do konce července. Silná včelstva se vykazovala nejvyššími hodnotami celkového proteinu v hemolymfě. Velikost hltanových žláz poukazuje na biologické stárnutí dělnic a na vývoj včelstva během sezóny. Včely krmičky se vyznačují nejvíce rozvinutými hltanovými žlázami a létavkám tyto žlázy zaprahují. Později líhnutým včelám zůstávaly více rozvinuté hltanové žlázy. Tyto fyziologické parametry jsou ovlivňované dělbou práce včel ve včelstvu během sezóny.
|
|
|
Vzdělávání předškolních dětí v tématu včela medonosná jako významný opylovač.
MERIKOVÁ, Jitka
Předkládaná bakalářská práce byla zaměřena na vytvoření nabídky edukačních aktivit v rámci environmentální výchovy, jejímž cílem bylo zvýšit povědomí předškolních dětí o významu včely medonosné jako našeho významného opylovače. Hlavní důraz byl kladen na hravou formu aktivit, které mají vzbudit zájem dětí o výuku v dané oblasti a pomocí prožitkových metod učení si uvědomit význam opylovačů pro naši společnost a lidstvo jako takové. V teoretické části byly vymezeny základní pedagogické pojmy a terminologie. Další část bakalářské práce byla věnována původu včely medonosné, její biologii a morfologii. Nedílnou součástí této literární části, popis principu opylování, jeho dopad na potravinovou produkci a biodiverzitu prostředí. V praktické části byly představeny aktivity zaměřené na hravou formu prožitkového učení. Prezentované aktivity byly realizovány v prostředí mateřské školy v Jižních Čechách a jsou podrobně popsány. Program byl podroben reflexi, která zhodnotila dopad vzdělávacích nabídek na děti v mateřské školce.
|
|
|
Trypanosomatida včel a jejich interakce s polutanty
Pařízková, Kamila ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Krejčí Bruce, Alena (oponent)
Včely medonosné (Apis mellifera) jsou celosvětově vysoce ceněné díky svým produktům, ale také jako opylovači hospodářských plodin a planě rostoucích rostlin. Vzhledem k těsné blízkosti včel a jejich sociálnímu uspořádání se jak uvnitř včelstva, tak i mezi včelstvy šíří velké množství patogenů způsobující následně oslabení včelstva. V posledních desetiletích byly zaznamenány vysoké meziroční ztráty včel, které nemají doposud jednoznačné vysvětlení. Příčina náhlých ztrát včel (označováno jako syndrom zhroucení včelstev) bude pravděpodobně ve vzájemném působení více faktorů najednou. Velký podíl je přisuzován virovým onemocněním i některým parazitickým organismům; nejistou úlohu pak hrají paraziti ze skupiny Trypanosomatida. Zástupce této skupiny, Crithidia bombi, je považován za problematického obyvatele trávicího traktu čmeláků, kterým může působit vážné komplikace. Blízce příbuzné druhy, C. mellificae a Lotmaria passim, jsou pak parazity zejména včel medonosných a někdy bývají spojováni s jejich vyšší úmrtností. Do popředí při hodnocení ztrát včel se dostávají také pesticidy, jejichž účinky mohou být velmi toxické a většina pesticidů byla proto v EU zakázána. Tato diplomová práce je zaměřena na zkoumání prevalence, rozvoje infekce a hostitelské specifity včelích jednohostitelských trypanosomatid a...
|
|
|
Aproximace funkcí stanovující aktivitu včelstva za pomoci neuronových sítí
Nevláčil, Jakub ; Ligocki, Adam (oponent) ; Honec, Peter (vedoucí práce)
Včely jsou jako hlavní opylovači neopomenutelným přínosem pro celosvětové zemědělství a produkci potravy. Nicméně v poslední době se jejich počty neustále snižují a to zejména kvůli klimatickým změnám, parazitům nebo vlivem používání pesticidů. Porozumění jejich chování a spolehlivé stanovení jejich aktivity a zdraví by mohlo výrazným způsobem předejít nebo zpomalit jejich úbytek. Proto se tato práce zabývá vývojem zařízení pro akvizici užitečných dat ze včelích úlů, které by mohly být použity ke stanovení aktivity a zdraví včel. Dále se tato práce zabývá analýzou těchto nashromážděných dat za pomoci metod strojového učení s důrazem na stanovení aktivity a zdraví včelstva.
|
|
|
Porovnání vybraných kvalitativních ukazatelů medů z různých zemí Evropského společenství
HOSNEDLOVÁ, Barbora
Tématem diplomové práce bylo porovnat vybrané kvalitativní ukazatele u jednotlivých vzorků medů získaných ze států Evropského společenství. Medy byly jak jednodruhové (kaštanový, slunečnicový, ...), tak vícedruhové (luční, lesní). Teoretická část diplomové práce je zaměřena na charakteristiku jednotlivých druhů medu a jejich složení. Dále jsou zde popsány základní fyzikální, chemické a senzorické požadavky na med, dle Vyhlášky č. 76/2003 Sb. Praktická část obsahuje vlastní fyzikálně chemickou analýzu dle Harmonised methods of European Honey vybraných medů. Hodnoceno bylo sedmnáct vzorků. Byl u nich sledován obsah vody, kyselost a dále byla provedena zkouška na důkaz porušení medu škrobovým cukrem nebo sladovými výtažky. Z výsledků porovnávaných vzorků medů vyplývá, že osm vzorků bylo porušeno škrobovým cukrem nebo sladovými výtažky, zatímco kritérium pro obsah vody bylo v pořádku a všechny medy odpovídaly Vyhlášce č. 76/2003 Sb.
|
|
|
Kvalitativní analýza pylu v medu včel chovaných na území ČR
VALEŠKOVÁ, Denisa
Pylová analýza je determinace pylových zrn v sedimentu medu. Cílem diplomové práce bylo pomocí pylové analýzy kvalitativně posoudit med od včel chovaných v různých částech ČR a vyhodnotit, zda se vyskytují rozdíly ve včelí pastvě mezi včelami chovanými ve městě a včelami chovanými na vesnici a prověření, zda pylová zrna souvisejí s nemocemi včelstev a tím i vyšší náchylností na pesticidy z polních plodin. Bylo zjištěno, že dominantními rostlinnými taxony jsou řepka a ovocné stromy. V centru měst byla hojně zastoupena pylová zrna dřevin, které včely zřejmě navštěvovaly v místních parcích. Venkov byl druhově rozmanitý převážně v bylinách, které jsou součástí luk.
|
|
|
Inhibice původce onemocnění moru včelího plodu pomocí vybraných rostlinných silic
ZÁLABSKÁ, Adéla
Onemocnění mor včelího plodu, způsobeno původcem Paenibacillus larvae je závažné onemocnění včely medonosné, které je v České republice zakázáno léčit antibiotiky. Při výskytu onemocnění v úlu je ze zákona dané spálení úlu. Rostlinné silice vykazují antimikrobiální aktivitu a jejich použití může přispět s bojem s touto nebezpečnou nemocí. Cílem bakalářské práce bylo ověření baktericidního účinku vybraných rostlinných silic na původce onemocnění moru včelího plodu P. larvae. Dalším stanoveným cílem bylo stanovení minimální inhibiční a baktericidní koncentrace u vybraných rostlinných silic. Celkem bylo použito 11 rostlinných silic, které se hodnotily jak samostatně, tak v kombinaci s ostatními rostlinnými silicemi. Vyhodnocení probíhalo na mikrotitračních destičkách pomocí spektrofotometru a na tuhém mediu na Petriho miskách. Nejúčinnější rostlinná silice byla silice česneku kuchyňského (Allium sativum bulb oil), která měla hodnoty minimální i baktericidní koncentrace 32 ?l/mg. Mezi další velmi účinné rostlinné silice řadíme silici skořice (Cinnamomum zeylanicum bark oil). Mezi nejméně účinné řadíme silice mrkve seté (Daucus carota sativa seed oil), tymiánu červeného (Thymus vulgaris flower/leaf oil), dobromyslu (Origanum vulgare) nebo mateřídoušky (Thymus serpyllum oil).
|
|
|
Zimování včelstva
Babica, Ondřej
V chovu včely medonosné (Apis mellifera L.) je důležitým předpokladem k úspěšnému přezimování dobrý zdravotní stav včelstva. Na kondici včelstva jako celku působí vlivy prostředí, vliv genetiky nebo zdravotní stav včel. Dobře vyvinuté hltanové žlázy umožňují včelám krmičkám poskytovat vyvíjejícím se larvám kvalitní mateří kašičku. Dlouhověkost zimní generace včel ovlivňuje celá řada fyziologických faktorů, kterými se odlišují od letních krátkověkých včel. Jako hlavní faktory dlouhověkosti se jeví hladina proteinů v hemolymfě, zejména vitellogeninu, hladina juvenilního hormonu nebo feromonu ethyloleátu. Důležitou roli v přezimování včelstev hraje také přirozený imunitní systém nebo působení oxidačního stresu. Poslední dobou je zimování včelstva ohrožováno virovými infekcemi přenášenými kleštíkem včelím.
|
host ::
RSS.